Proč zase článek o takových nesmyslech? Jednoduchý. Třeba si to přečte aspoň někdo a zamyslí se nad tím. A třeba ne. Aspoň si tady vyleju srdíčko já. Jo - a taky jsem četl jeden článek, který se honosil titulkem “Jsme v prdeli, a můžem si za to sami”, který mi připomněl jednu věc. Podotýkám, na jinak poměrně seriózním webu jedné z politických stran. No, k věci. Nedávno jsem měl rozhovor s jednou osobou, pro ulehčení jí říkejme třeba XY.
Jak už z názvu vyplývá, chci se věnovat postavení jednotlivých záchranných složek, hlavně tedy Policie, ve společnosti. Chtělo to hodně přemýšlení a myšlenkových pochodů, než jsem vůbec zvládl pochopit, co a jak mělo z rozhovoru s XY vzejít. Nastíním tedy základní fakta. XY je názoru toho, že média, respektive tiskoví mluvčí a podobné informační instituty dělají z policistů blbce, prakticky je zesměšňují, snižují její vážnost a další negativa. Konkrétněji. Po využití jednoho z nejzásadnějších oprávnění policisty - použití zbraně, se k této skutečnosti dostávají média a okamžitě chtějí další informace. Logicky. Ale, co se (pravda, nejčastěji od tiskových mluvčích) dozví? Respektive jak to vnímá veřejnost? “S policistou, který střílel zahájíme interní šetření, případ bude prověřovat generální inspekce bezpečnostních sborů”. A to ještě před tím, aby kdokoliv věděl, zda byla střelba oprávněná nebo nikoliv.
A teď já. Opravdu si myslíte, myslíme, myslí, že má zůstat bez jakékoliv odezvy situace, kdy policista vystřelí po osobě? Opakuji, vystřelí. Použije věc, která je od dávných dob určena k zabíjení. Teď neřeším, jestli zasáhl, nezasáhl, zranil, usmrtil nebo střílel oprávněně či nikoliv. Podle mě je to prostě holý fakt. Nevidím na stanovisku mluvčích absolutně nic, co by se mělo negativně odrážet na pověsti jednotlivce nebo celého sboru. Vždyť jsou to přeci jasná fakta, která skutečně proběhnou tak, jak byly interpretovány do éteru. Stejně jako po této informaci se povětšinou média pídí i po tom, jak šetření dopadlo, zda je policista dál v činné službě nebo byl odstíhán, případně s ním byl skončen poměr. To, že pouze objektivní informační instituty tyto informace zařadí do svých relací je věc druhá a naprosto odlišná. Mluvčí s tím nemá společného absolutně nic. Můžeme si v této souvislosti vzpomenout na policistu z Pardubic, který se rozhodl v civilu řešit osobu přecházející na červenou. Chytrý člověk, pokud ho výsledek zajímá, sebere si pět minut života a na internetu si ho dohledá. S blbcem je to horší, ale pořád jsou to maličkosti. Ty vyšumí.
Řekněte mi, jak časté jsou debaty o střelbě ze strany policistů (v ČR) a jak časté o udělených pokutách? A právě to je podle mého názoru kámen úrazu. Policisté dohlíží mimo jiné na veřejný pořádek a za jeho nedodržování ukládají sankce. Stejně tak jsou oprávněni v různých případech využít sílu a případně prostředky, které sílu umocňují. Jen malé procento lidí je spokojeno za sankci ze strany Policie nejčastěji tedy ve formě pokuty. Proto často slýcháme například v autobusech nebo kdekoliv jinde poznámky k hlídkám, které ostatní zahlédnou. Vyzdvihnu například “Dívej je, esesáci”, “Už tady zase stojí, kur*y” nebo “Zm*dečci si zase mastí kapsy, aby měli na koblihy”. Třeba jen z tohoto se dá soudit, co společnosti vlastně vadí. Být to podle názoru XY, asi by narážky byly formovány trošku jinak, třeba “Hele, střelci na značkách” nebo “Už tady zase stojí, kovbojové”. Tak to ale není.
A zase jsme si to vyrobili sami. Teda sami, víceméně. Bohužel se u Policie nachází i jedinci, kteří si potřebují léčit komplexy, ať už jde o pokuty v plné výši za relativní maličkosti nebo o uměle vyvolané fyzické konflikty na fotbalech či demonstracích. A přesně o těch se mluví. Lidé mají pak policisty z většiny fixovány jako osoby, které jim moc nepomohou, spíš ubližují. Na druhou stranu ale, čím více policista poleví z nároku třeba na pokutě, tím častější jsou stížnosti lidí. Nikdo vlastně neocení, že maximální výše “flastru” je 2000.- a on dostal 300.-. Stejně je policajt haj*l, protože ho oškubal o tři stovky, který měl večer na pivo. Proč by se to tedy mělo dít? Pro dobrotu na žebrotu. Staré, známé, pravdivější, než si myslíte.
Opakem mohou být třeba hasiči, kteří jedou pomáhat prakticky ze sta procent, případně záchranáři. Také se nemusí zavděčit všem, pokud nestihnou uhasit hořící dům nebo zachránit pacienta. Také do toho dávají všechno. Pořád je ale procento negativních pohledů na Policii v porovnání se zmíněnými “kolegy” o hodně vyšší.
Bohužel, doba je zlá, lidé jsou zlí, a tak málokdo dokáže ocenit, že policisté dohlíží třeba na dodržování rychlosti, aby se náhodou jednou nestalo, že cesta vašeho dítěte ze školy bude ještě před dokončením deváté třídy ta poslední...
