Internet. Toto slovo je v dnešní době používáno se stále větší zálibou. Z toho bohužel vyplývá i nárůst jeho uživatelů. Internet je plný diskusních fór, sociálních sítí a různých článků, u kterých by se měly dodržovat určité zásady, cizím slovem nazvané NETIQUETTE. A o co že to vlastně kráčí?
Je to souhrn pravidel slušného chování na internetu. „Existuje vůbec nějaká takového?“ může se zeptat mnoho z Vás. Pochopitelně ano. A kdo že ji vůbec nejvíce porušuje i nedodržuje? Jsou to většinou zmalovaná a cool vypadající děvčátka, která absolutně netuší, že něco podobného existuje. Takže vlastně soubor líbímseti.cz. Možná i proto se tato sociální síť dá nazvat žumpou internetu. Ovšem dnes má poměrně málo diskusí slušnou úroveň. Na některých chybí administrátoři, kteří by měli mazat nevhodné i pochybné příspěvky, na jiných administrátoři ani neví, že nějaká etika internetu existuje. Dost už o pomluvách adminů, pojďme se nyní zaměřit na ona pravidla.
Jedním ze základních pravidel je nejspíš zásada nespamovat. To znamená nezahlcovat internet zprávami naprosto zbytečnými, nevyžádanými či nesmyslnými. Taktéž to platí i o reklamě na vlastní internetové stránky, na kterou jinde nejsou ať více či méně vůbec zvědaví.
Etiku tohoto směru můžeme navíc rozdělit do několika skupin. One to one – což znamená, že spolu komunikují pouze dva uživatelé, každý na druhé straně drátu. Typickým příkladem této skupiny je IM a v některých případech e-mail. Skupinou další jest One to many. V této skupině už je silnější obsazení a jedná se právě o diskusní fóra, chaty a popřípadě newslettery. Poslední – největší skupinou je Information server. Dobré je představit si pod tímto pojmem nějakou webovou stránku nebo blog. Zde jeden (v některých případech i více) uživatel sdílí s ostatními návštěvníky obsah své stránky.
U tohoto typu etiky by se měla dodržovat stejná pravidla jako v reálném životě. Což znamená, že bychom měli psát pouze to, co bychom byli schopni říct uživateli, který čte naši zprávu, do očí. Dokonce za trestný čin se dá v některých případech považovat porušení dalšího ze základních pravidel netetiky – zneužití anonymity, kterou nám internet dopřává. Ať už dobře, nebo špatně, vždy se dá s naprostou přesností vysledovat, kdo a co napsal. Netiquette obsahuje i jakési desatero přikázání.
1. Neuškodíš jiným
2. Nezničíš cizí práci
3. Neslídíš v cizích souborech
4. Nebudeš křivě svědčit
5. Nepoužiješ kopii nelegálního softwaru
6. Nepoužiješ cizí zdroje
7. Nepřivlastníš si cizí dílo
8. Neseš společenské následky svých programů
9. Počítač užíváš ohleduplně a s úctou
10.Neužiješ počítač ke krádeži
Kromě tohoto nese jako každá etika i tato své zvyky. Hledí se na gramaticky správně psané věty, což i nám jako přispěvovatelům dodává jakýsi společenský význam. Posuďte sami, že pokud byste si měli psát s někým, kdo nazývá maminku mamynkou a tatínka tatýnkem, asi nikdo by z někoho takového neměl dobrý dojem. Také kvůli cizojazyčným kódováním je doporučeno nepoužívat diakritiku nebo speciální znaky. Měli bychom být také co nejpřesnější ve svém vyjadřování. Vyvarovat se tzv. FLAME WARU, pod kterým je možné si představit vyvolávání hádek a rozporů. Například pokud na fóru s koňskou tématikou budete psát, že koně patří do salámu, může se klidně stát, že to bude to poslední, co kdy v této diskusi napíšete. Dále, což je oblíbené hlavně dětmi, je téměř nesnesitelné rozesílání hoaxů. Toto jsou zprávy, které když nepošlete dalším uživatelům, přesně o půlnoci přijde k Vaší posteli tygr s Nastěnkou z Mrazíka a sežerou Vás. Také se tomuto stylu velmi blíží některé skupiny na momentálně asi nejoblíbenějším serveru – facebook.com. Denně mezi naše fanoušky rozdělíme 20 notebooků!
No, pravda, na internetu zákon fantazii meze téměř neklade. Proto záleží jen na nás a na našem svědomí, jak se v tomto virtuálním světě budeme chovat.
