Přesto, že si mnozí z Vás (a právem) mysleli, že sem už žádný článek nikdy
nepřibyde, mám pro vás překvapení. Dění na internetech a v komentářích pod
všemožnými články mi zase nedá spát a někde to ventilovat musím. U toho jsem si
vzpomněl, že mám vlastně tady ten blog. A pravda je, že by se to sem asi i
hodilo. Pokud Vás zajímá názor k uprchlické krizi, kdo sem vlastně z Ukrajiny
cestuje, jak a proč, čtěte směle dál.
Existuje spousta článků, ve kterých jste jejich autory vyzýváni ke shromažování
věcí denní potřeby, postelí, matrací, spacáků, nábytku a já nevím, čeho všeho,
aby tyto prostředky mohly být využity pro lidi, co do naší republiky utekli před
Putinovou válkou. Vůbec zde nehodlám řešit kontext minulosti a vzájemných rusko
- ukrajinských vztahů. Jednoduchým faktem zůstává, že Ruská federace v čele s
prezidentem Vladimirem Vladimirovičem Putinem dne 24.2.2022 napadla suverénní
stát, Ukrajinu. Jestli se Vás to dotýká, nesouhlasíte-li nebo s takovým tvrzením
máte duševní problém, nahoře je křížek, zavřete to a zas někdy. - no a k těm
článkům, samy o sobě většinou nebývají nikterak katastrofické, dokonce ani často
nezpůsobují nadbytečnou tvorbu vrásek. Jinak je to ale bohužel s komentáři pod
těmito články. V dnešní době a díky internetu, kdy má, až se mi to opravdu chce
říct, (bohužel), každý možnost jakkoliv se k čemukoliv vyjádřit, se z těch
komentářů stává opravdu téma. No, nejen téma. Taky přehlídka gramatického
odpadu, nesrozumitelných žvástů, blábolů a urážek ostatních komentujících. Co mě
ale zaráží vůbec nejvíc je fakt, proč mají vlastně někteří potřebu komentovat
něco, čemu vlastně vůbec nerozumí? Co, nebo jaké pohnutí mysli někoho dovede k
tomu, aby veřejně a pod svým jménem, vypisoval na sociálních sítích, jak mu
Ukrajinci ve velmi brzké době vezmou práci, protože budou makat za minimum, jak
je naše vláda (opět, i tahle!) k ničemu, protože se nestará o Čechy, ale dotuje
Ukrajince, že za chvíli bude mít každý několik Ukrajinců na příděl, jak si sem
za rok nastěhují zbytek rodiny a my se budeme divit, další diskutéři závidí
uprchlíkům MHD nebo spací kóje na výstavišti zdarma a podobně.
Vážení přátelé. Ti, o kterých se v těch komentářích zmiňujete, utekli nebo
utíkají před válkou. Válkou. Kdyby náhodou ještě někdo nechápal - VÁLKOU. To je
ten stav, co valná většina zdejších čtenářů zná jen a pouze z televize, z knížek
a ti pozornější z hodin dějepisu. Ten stav, kdy proti sobě někteří používají
střelné i jiné zbraně. A to třeba přímo u těch Ukrajinců v ulici, před domem. Na
Ukrajině byla vyhlášena všeobecná mobilizace, což znamená, že muži ve věku 18-60
let nesmí zemi opustit. Ze zěmě odchází matky s dětmi, mnohdy pouze babičky s
vnoučaty. No, odchází, spíš bych řekl, snaží se o to. Dostat se (většinou)
prakticky bez prostředků z Ukrajiny do některé z bezpečných zemí i přes značnou
pomoc dobrovolníků není vůbec snadné. Když už se to povede, ti Ukrajinci,
respektive povětšinou Ukrajinky s dětmi, museli v jejich rodné zemi nechat úplně
všechno. Většinou s sebou v České republice mají pouze pas a rodné listy dětí, ti šťastnější pak mobilní telefon.
Nic víc. Krom materiálních věcí, většina z nich opustila kvůli válce a mobilizaci i své
životní partnery, mnohdy manžele, otce jejich dětí, kamarády. O těch nemají prakticky žádné zprávy
a vůbec neví, zda ještě vůbec žijí. Ano. I to se v diskuzích ojevuje - uprchlíci
s nejnovějšími iPhony. A dávám za pravdu. Jsou i takoví. Ale jsou to
jednotlivci. Nicméně si stejně myslím, že novým iPhonem těžko ovlivní fakt, že se u nich v zemi válčí.
Většina těch matek s dětmi je poprvé v zahraničí a velká spousta té starší
generace vůbec netuší, jak se takový telefon používá. Ve velké většině přichází
do České republiky vyčerpaní po nekonečně dlouhé cestě, během které měli k
dispozici minimum jídla a vody.
Když už se konečně dostanou na brněnské výstaviště nebo do jiného asistenčního
centra, zde je o ně postaráno. Dostanou jídlo i pití, vízum, nocleh, ubytování.
Asi bych to měl trochu specifikovat, ať nemám nablito v komentářích i tady. To
tolik diskutované vízum, dokonce na rok! Nicméně, vychladněme. Jedná se o
takzvané "vízum strpění", dle zákona o pobytu cizinců na území ČR, kdy
strpitelem je z logiky věci Česká republika, vzhledem k tomu, že existuje překážka na vůli
žadatele nezávislá, tedy válka na Ukrajině. Takové vízum je poskytováno
prakticky všem žadatelům, kteří v době podání žádosti nedisponují platným
Schengenským vízem, vydaným jiným členským státem a nefigurují na území ČR jako
nežádoucí osoby. Platnost víza je 365 dní a samozřejmě, v případě trvání
překážky, podle které je vízum udělené, jej lze na základě žádosti prodloužit.
Nic ale nositele tohoto druhu povolení k pobytu neopravňuje v České republice
bez jeho platnosti dál setrvávat, není to žádný základ pro udělení dlouhodobého
pobytu ani základ pro udělení víza dalším rodinným příslušníkům. Snad jen pro
upřesnění. Dál jsou za spolupráce s OAMP (odbor azylové a migrační politiky MV) registrováni na úřadech práce a jsou jim nabízeny volné pracovní pozice, většinou ve státních firmách. A to ubytování? Že je co závidět! Kolikrát skoro nové spacáky,
matrace i povlečení, ubytování v maximálním soukromí za třemi stěnami z
překližky a závěsem. Pokud to někdo nepochopil, ironie. Někteří mají to štěstí,
že mají v ČR někoho, ke komu se mohou na nějakou dobu nastěhovat nebo že na ně
vyzbydou volné kapacity v ubytovacích prostorách, které nabízí dobrovolníci.
Ostatní spí, jak jsem již psal, za překližkou, za světla zářivek, ustavičného
rachotu vzduchotechniky a všudypřítomného frmolu dalších lidí, často i zvířat.
Můžete si sami zkusit představit odcestovat co cizí země s tisícovkou v kapse. Někam, kde to neznáte, nevíte, co s Vámi bude. Vážně není co závidět. A pokud si někdo myslí opak, přijďte se podívat. Nemám s
tím problém, kontaktujte mne, rád Vám to na výstavišti ukážu reálně. Uvidíte konkrétní lidi, jejich tváře, jejich oči. Pokud Vám to strach a jazyková bariéra dovolí, můžete s nimi podiskutovat, proč nezůstali na Ukrajině a proč Vás obírají o peníze "z Vašich daní". Uvidíte i podmínky, které na BVV mají. Pak můžete
popřemýšlet, jestli byste měnili, jestli budete dál závidět, že někteří nemusí
platit 25 korun za jízdenku na MHD nebo budete dál rádi, že máte kde složit
hlavu, nemusíte se strachovat o svoje nejbližší, a že Vám po zahradě nejezdí
tanky. Moc jistot v životě člověka není, ale to, že se všichni ti, kteří sem
před válkou nedobrovolně utekli, chtějí co nejdřív vrátit do svých domovů a
své rodné země, to podle mě jedna velká jistota je.
