V poslení době se čím dál více můžeme setkat s řidiči, kteří neví, neznají nebo nechápou významy některých, ať už svislých nebo vodorovných dopravních značek. Pro všechny ty, kteří si nejsou jistí, bych se významy těch používanějších nebo méně známých pokusil vysvětlit v následujícím článku.
Hlavním tématem posledních dní a týdnů jsou kruhové objezdy, těmi si tedy dovolím začít. Spousta z nás si myslí, že novela tzv. silničního zákona, která proběhla k 20.2.2016 nově stanovuje úpravu přednosti na kruhových objezdech. Bohužel i na internetu je o tomto faktu k nalezení mnoho nepravd a mýtů. Přitom je situace naprosto jednoduchá a zřejmá. Musíme si jen dávat pozor při vjíždění na kruhový objezd. Zde se totiž nachází kámen úrazu celého problému, a sice svislá dopravní značka "C 1" - Kruhový objezd. Ta je ovšem z velké většiny doplněna značkou upravující přednost - tedy "P 4" - Dej přednost v jízdě! nebo značkou s označením "P 6" - Stůj, dej přednost v jízdě! Na těchto objezdech je tedy vše tak, jak jsme zvyklí a přednost v jízdě mají vozidla jedoucí po kruhovém objezdu.
Pak jsou ale kruhové objezdy, u kterých naleznete pouze dopravní značku "C 1", tedy, jak už jsme si řekli, Kruhový objezd, která není doplněna o žádnou ze značek upravující přednost. V takovémto případě platí, že máte při vjezdu na kruhový objezd přednost před vozidly jedoucími po kruhovém objezdu ale současně poté dáváte přednost všem vozidlům, která na kruhový objezd vjíždí, a to dle obecné úpravy předností při provozu na pozemních komunikacích - tzv. přednost zprava.
Pozor v zahraničí!
Ve velkém množství zahraničních států a především v jejich menších městech jsou kruhové objezdy značeny bez značky upravující přednost, nicméně opět ve většině těchto států je úpravou tamějšího silničního zákona ustanoveno, že vozidla jedoucí po kruhovém objezdu mají před vozidly na kruhový objezd vjíždějícími přednost.
Spoustu dalších nejasností je ohledně maximálních dovolených rychlostí. Zopakujme si tedy alespoň ty nejzásadnější.
Jízda po dálnici
130 km/h
Jízda po silnici pro motorová vozidla
110 km/h
Jízda mimo obec s výjimkou dálnic a silnic pro motorová vozidla
90 km/h
Jízda po dálnici nebo silnici pro motorová vozidla v obci
80 km/h
Jízda vozidel, jejichž hmotnost převyšuje 3500 kg
80 km/h
Jízda v obci
50 km/h
Jízda v obytné zóně
20 km/h
Jízda přes železniční přejezd, stanovená rychlost platí 50m před a za železničním přejezdem
- svítí-li přerušované světlo bílé barvy
50 km/h
- nesvítí-li přerušované světlo bílé barvy
30 km/h
Uvedené rychlosti jsou pochopitelně obecné a v případě, že nejsou upraveny místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích.
Dalším a poměrně zásadním problémem jsou přednosti na křižovatkách, na kterých se nachází ostrůvky. Pojďme si tedy vysvětlit, jak jezdit a nepřivodit si újmu dopravní nehodou. Pro upřesnění - jedná se o tento typ křižovatky.
A jak že to tedy je? Názory se liší, avšak zákon číslo 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích mluví zcela jasně. Ustanovení dle § 21 odstavce 5 říká, že při odbočování vlevo jsme mimo jiné povinni dát přednost protijedoucím vozidlům, jezdcům na zvířeti, organizovaným skupinám chodců atd. Tedy, žádná přednost zprava, žádná hlavní silnice a dokonce ani žádná dopravní značka "Dej přednost v jízdě!". Ta je totiž, jak všichni jistě víme, podřazena světelným signálům. Na některých křižovatkách tohoto typu můžete dokonce najít i jakousi modifikaci značky pro ty, kterým to snad není zcela jasné. Bohužel ani tyto značky však nezabraňují vzniku nehod a řidiči si jezdí pořád dle svého nejlepšího mínění, které je mnohdy v naprostém rozporu se zákonem. Zapamatujme si tedy, že byť se to mnohdy může zdát nelogické, i na této křižovatce platí přednost protijedoucímu vozidlu a to i v případě, že odbočuje vpravo. První tedy křižovatkou v tomto případě projede modré vozidlo, které má přednost před červeným.
Zelená karta. Jak to vlastně je? Musíme ji při řízení mít u sebe? Nebo ne?
Od 20. února letošního roku vyšla na základě předpisu č. 48/2016 Sb. novelizace zákona č. 361/2000 Sb., tedy zákona o provozu na pozemních komunikacích. Do uvedeného data jste se mohli dočíst, že dle ustanovení § 6 odst. 7, písm. c) řidič musí mít u sebe platný doklad o uzavření mezinárodního pojištění proti způsobení škody provozem vozidla. Toto písmeno však bylo nyní, respektive od uvedeného data, nahrazeno povinností mít při sobě osvědčení o profesní způsobilosti. Proto se může zdát, že s sebou zelenou kartu již vozit nepotřebujeme. Opak je ale pravdou. Tuto povinnost mimo zákon 361/2000 Sb. upravoval i zákon č. 168/1999 Sb. O pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tento nám ve znění § 17 odst. 1 dává za povinnost mít u sebe při řízení vozidla zelenou kartu stále.
A co nadřazenost značek? Všichni asi ví, že světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost, že pokyny policisty jsou nadřazeny světelným signálům či dopravním značkám nebo že místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné (např. maximální povolená rychlost 70km/h mimo obec). Co ale přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích? Tedy, otázka za bludišťáka.
Mohu jako řidič za dvojicí těchto dopravních značek zastavit v uvedený den ve 22:00?
Ti, kteří odpověděli, že mohu, mají pravdu. Hned si vysvětlíme proč. Na obrázku je sice jasně vidět místní úpravou stanovený zákaz zastavení, takže přenosná dopravní značka v těchto místech postrádá význam, nicméně díky svému umístění ruší i platnost svislé dopravní značky za ní. Předpis č. 294/2015 Sb., tedy Vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích jasně uvádí, že přenosná dopravní značka je ostatním značkám po úsek platnosti nadřazena, navíc i zákon 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích na tento fakt pamatuje a stanoví, že přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena úpravě místní.
Ti znalejší, kteří odpověděli, že nemohu, mají svým způsobem ale pravdu také, jelikož přenosná dopravní značka je v rozporu s předpisem kvůli tomu, že není umístěna na červeno-bíle pruhovaném sloupku a tudíž není platná. O tento fakt zde ale nešlo.
To by byly svislé dopravní značky. Pozastavme se ještě na okamžik u těch vodorovných. Převážná většina z nás tuší i fakt, že svislá dopravní značka je nadřazena vodorovné. To je sice pravda, ale pouze v případě, že jsou tyto dopravní značky v rozporu. Tyto situace ale nastávají také poměrně zřídka.
A co třeba směrové sloupky? Znáte dobře jejich význam nebo důvod umisťování?
Potkáme je skutečně na každém kroku. Ze zkušenosti vím, že spousta lidí zná pouze bílé, které jsou ve vzdálenosti 50m od sebe po obou stranách silnice. Když už jsem zmínil vzdálenost, musím tedy vše uvést na pravou míru. Vzdálenost směrových sloupků od sebe se liší a je závislá na úseku. 50m jsou od sebe v rovných úsecích, 40m - 5m v zatáčkách, kdy záleží na poloměru zatáčky. Čím prudší, tím blíže k sobě tzv. "patníky" jsou. No, ale k barvám. Bílé sloupky mají, velmi zjednodušeně řečeno, za úkol obzvlášť za snížené viditelnosti informovat o tom, kudy vlastně vede silnice. O modrých sloupcích si většina myslí, že se umisťují na mosty. Není tomu zcela tak. Modré sloupky můžeme vidět v místech, kde je v zimním období vysoká pravděpodobnost tvorby námrazy či ledovky. Tedy ano, zejména na mostech, ale také například nad odvodňovacími stokami, které jsou pod silnicí a podobně. No a konečně ten nejméně známý a také asi nejméně vyskytovyný červený. Tento řidiče upozorňuje na vyústění účelové pozemní komunikaci na silnici, tedy například lesní nebo polní cesty. Žádná vyhláška ani předpis ale nestanoví, že u každého vyústění účelové komunikace na silnici tento sloupek musí být. Nově jsou na silnice a především do křižovatek umisťovány i zelené balisety. Ty mají za úkol zdůraznit vodorovné dopravní značení a zpřehlednit úsek.
Pokračujme k zimním pneumatikám. Ohledně této problematiky je také spoustu nejasností. Kdy tedy musíme přezout? Teoreticky vlastně ani nemusíme. Zimní pneumatiky jsou vyžadovány v období od 1. listopadu do 31. března, ale pouze v případě, že se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva ledu nebo sněhu, případně toto lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat. Faktem ovšem zůstává, že většina pojišťoven má ve svých smluvních podmínkách uvedeno, že pojistné plnění za nehodu v zimních měsících vyplatí pouze pokud byly splněny smlouvou dané podmínky, tedy například zimní pneumatiky s dostatečnou hloubkou dezénu. Když už jsme se dostali k hloubce dezénu, u zimních pneumatik u vozidel do 3500kg je nutná hloubka hlavní dezánové drážky minimálně 4mm a to na obou nápravách. Nelze mít tedy přezuté například pouze dvě přední nebo dvě zadní kola. U vozidel nad 3500kg je situace jiná. Hloubka hlavní dezénové drážky musí být nejméně 6mm, ale pouze u hnací nápravy.
Může se ale stát, že natrefíme na dopravní značku s označením "C 15a" - Zimní výbava. Zde se jedná o úsek, na kterém je nutné mít při jízdě na vozidle zimní pneumatiky. Takovýto úsek je ukončen značkou "C 15b" - Zimní výbava - konec. A pozor! Není-li u značky uvedena doba její platnosti, je platná po celý rok, nikoliv, jak platilo dříve pouze od 1.11 do 31.3.
Na závěr se ještě podíváme na zoubek zastavení a stání. Silniční zákon totiž rozlišuje několik druhů.
- zastavení, což znamená uvedení vozidla do klidu po dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu, například vezete někoho domů, zastavíte mu před domem,
- stání, což znamená uvedení vozidla do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení a
- zastavení vozidla, což znamená uvedení vozidla do klidu z důvodu nezávislého na vůli řidiče, tedy například na křižovatce.
Tolik tedy k problematice dopravy, až zase zjistím něco, o co bych se rád podělil s ostatními, určitě se to dočtete.
